Srpen 2012

Kdo nic nezkusí, je blbec.

30. srpna 2012 v 23:11 | Miss Balushka |  O mě
Jak říká Derren Brown. A je to pravda.

Už dlouho jsem toužila mít vlastní tumblr a založila jsem si ho minulý rok na svůj svátek- 4.12. Moc sem se v tom ale nevyznala a nechala jsem toho. No a dneska jsem si řekla, že se nevzdám. Nastavila jsem si celkem dobrý design a naučila se přidávat obrázky, ''reblogovat'' je a tak podobně :)

Nalézt mě můžete zde : www.tomakeeachdaycount.tumblr.com

Nazév jsem vybrala jednoduše, podle svého oblíbeného citátu.
Pokud se vám tam zalíbí, budu ráda, když mě začnete sledovat :)

Hubička

28. srpna 2012 v 18:26 | Miss Balushka |  Fotím
Moje drahá slečna <3 Takhle se se mnou válí v peřinách :D


Dvacetiny

23. srpna 2012 v 23:03 | Miss Balushka |  Diary
20. sprna jsem slavila už své dvacáté narozeniny. Je to klišé, ale opravdu strašně to utíká a na 20 se tedy rozhodě necítím :D To je důkaz, že musíme užívat každé minuty.

Ráno mi přítel doběhl koupit něco dobrého k snídani: pár zákusků a čerstvé rohlíky se sýrem a šunkou. Kromě toho mi přinesl překrásné čerstvé lilie, které nám tady voní doteď.
Naneštěstí to byl snad nejteplejší den roku, takže jsme šli ven až do kina. Koupil mi lístky na můj nejoblíbenější film, který schodou okolností dávali v ten den, Titanic 3D. Bylo to samozřejmě krásné.
Po kině jsme chvíli poseděli venku a pak zamířili domů. Přítel si ještě na chvíli odběhl a pak mě poslal čekat do koupelny :D
Pak mě zavolal a čekalo na mě překvapení v podobě dárků a mého oblíbeného cheesecaku s jahodami, který mi sám upekl. Bylo to opravdu moc krásné a moc mě to potěšilo.
Samozřejmě, že jako každý, mám spoustu věcí, které bych ráda dostala, ale pro mě osobně hodně znamená, že si někdo dá s tímhle práci, jen aby mi udělal radost a pak si zase tolik na drahých dárcích nezakládám.
No, a nejvetší dárek jsem si ''vyprosila'' od táty. Je to digitální zrcadlovka Canon. Je to opravdu drahý dárek, po kterém jsem toužila už velmi dlouho.
Objednávala jsem ODSUD, kde k foťáku se základním objektivem 18-55 IS II dostanete zdarma 32 GB kartu, která vystačí až až, knihu Canon 600D a poštovné máte zdarma. Zásilka mi přišla přespříští den ráno, volila jsem doručení PPL, se kterým mám kladné zkušenosti, narozdíl od pošty. Samozřejmě jsem se strašně těšila a hned zkoušela. Zrcadlovku jsem držela v ruce prvně, takže by to třeba někdo viděl jinak, ale je naprosto dokonalá. Nemám k ní výhrady, samozřejmě jí mám dva dny a tak se mám ještě co učit, ale jsem s ní nadmíru spokojená a už nevím, co fotit! :D

Dnešní posezení v parku :)

Přednarozeninový víkend

20. srpna 2012 v 14:35 | Miss Balushka |  Diary
Jen pár fotek z poslední doby.
V sobotu jsem po delší době byla trochu kouknout po obchodech a samozřejmě si něco koupit.
Fotka přítele je starší, důkaz jaký je to báječný kuchař!

Mám dneska narozeniny, ale článek mám v plánu až večer :)


Černá není jen pohřební barva

19. srpna 2012 v 13:36 | Miss Balushka |  Píšu
A bohužel si to spousta lidí myslí. I když ještě lepší je, když ji považují za ''emo'' barvu.
Vidím to sama na sobě. Nosím černou celkem hodně, i když poslední dobou se snažím vybírat si víc barvy, ale dělám to proto, že černá se dá snadno kombinovat bez toho, aniž bych vypadala jako klaun, co nepřemýšlí nad tím, co si obléká. To je to, co se mě osobně totiž nelíbí- mixování vzorů, 10 barev na sobě najednou. Mám radši eleganci, styl, čistotu a pořádek. Ne chaos. Plus, je možná někdo, kdo to neví, ale černá barva také zeštíhluje. Ne každý toho sice chce dosáhnout, ale spousta z nás jistě ano.

Zrovna včera jsem se o tom bavila se svým přítelem. Na zakládce jsem byla slušná, hodná holka, co nedělá problémy a nemá problém udělat, co se jí řekne. A pak jsem si jednoho dne, za pomoci mamky, obarvila své vlasy z hnědé na černo. Možná to byla touha vyzkoušet něco nového, možná vzdor nebo obojí. Ale od toho momentu mě začali všichni vnímat jinak - spolužáci i učitelé. Snad si to ani neuvědomovali, ale okamžitě se na mě dívali jinak a mysleli si asi bůhví co.
Neuvědomili si, že se změnila jen barva mých vlasů a ne já.
Víte, rozhodně toho nelituji. Nelituji žádného barvení. Naučila jsem se s barvama zacházet a poznala, co je pro moje vlasy dobré. Obarvila a odbarvila jsem se tolikrát a stejně nemám na hlavě chemlon, jako někteří. Díky tomu jsem poznala tu zkušenost. (Dobře, tahle věta zní divně, ale chápete co myslím :D)

A to mě přivádí na myšlenku, že jestli tolik změní jen barva vlasů, jak šíleně mě posuzují lidi podle toho, co mám na sobě, co mám za kabelku a jak jsem namalovaná. A upřímně, někdy se radši zatvářím jako kráva nebo utrousím stupidní poznámku ale mám pokoj od lidí, se kterými se nechci bavit a nechci aby mě poznali.

405370_395926113794944_689835909_n_large
(zdroj:weheartit.com)

Vrátím li se k černé barvě, kromě výše zmiňovaného na ni miluju tajemnost, mystičnost a praktičnost. Černou barvu mám ráda, ale neznamená to, že nemůžu mít ráda a třeba i radši jiné barvy. A pokud tomuto tématu přizpůsobím jednu životní pravdu, stane se krásným a levným filtrem na falešné přátele a blbce. Nosit si budu, co chci, jinak bych to nebyla já. A pokud jsi můj právý přítel a máš mě doopravdy rád, pochopíš to, nepotřebuješ žádná vysvětlení.

P.S.- V některých zemích je barvou smutku bílá. Ha.

Představuji vám mou milovanou Emu

12. srpna 2012 v 21:42 | Miss Balushka |  O mě
Vlastně to 9.září budou tři roky, co jí mamka koupila. Jelikož se o né ale brácha moc nestaral (né, že by strádala, ale byla v pokoji pořád sama), tak jsem si ji vzala domů já.
Jméno Ema má podle své černé skrny na obličeji. Kdysi jsem totiž mamce říkala, že by byl paradox, kdybych se jmenovala Ema, podle toho, jak s radostí na mě občas nějaký idiot pořvává ''Emo, emo!'' :D

Je rozkošná, sladká a úžasná. Pořád žebrá o jídlo a o pozornost. A vím, že mě má ráda.
Kupuju jí spoustu všemožných dobrot a podobně. Miluje banány a jahůdky, broskve, okurku a hlavně salát.
Věřte, že není vůbec snadné ji vyfotit. Neustále se pohybuje, nebo se pohne v momentu, kdy zmáčku spoušť.
Tohle nejsou úplně nejnovější fotky, ale ty zase příště, nechtěla jsem to tu zaplácat desítkami fotek, zbytečně dlouho se to pak načítá.
A když jsme ji měli minule sebou na zahrádce, tak jsme ji pustili úplně na volno a je takové zlatíčko, že vůbec neutíkala, držela se stále nás.

Ta její hubička, to je věčné téma :)

Filmové tipy I Na co koukám já

9. srpna 2012 v 22:47 | Miss Balushka |  O mě
První článek o několika tipech na dobré filmy- na večer, odpoledne... Vybírala jsem své velmi oblíbené a ty, které obvykle je lidi moc neznají, což je škoda. Kliknutím na název filmu se dostanete na jeho profil na CSFD.

Tumblr_lyl1qi8qd91r6uzu4o1_500_large
(zdroj: weheartit.com)
Výborný film s překrásnou a kouzelnou atmosférou. Mám ráda historické filmy a moc se mi líbí kombinace klasické hudby a tou moderní, nevím proč, to úžasně do filmu zapadá. Historických faktů se Coppola až zas tolik nedržela, ale je to skvostný kousek s pohledem na tehdejší smetánku. Kirsten Dunst je skoro doslova třešničkou na dortu. Chuťové buňky rozehřívající dobroty, pohádkové kostýmy, skvělý soundtrack...

Je prý lepší vyhořet než se stěhovat, ale vyhořet bych vážně nechtěla

9. srpna 2012 v 14:00 | Miss Balushka |  Diary
Je to už přes rok, co jsem se přestěhovala z mého rodného města a bydlím se svým přítelem a jedním neskutečně úžasným morčátkem.
Uteklo to hrozně rychle. Koupila a objevila jsem spoustu nových věcí, naučila se lépe vařit, udělala maturitu... A přitom si až velmi dobře vzpomínám na ty dva dny, kdy jsme museli všechno přestěhovat a hlavně! to všechno zase naskládat a zabydlet se. Upřímně říkám, že mi trvalo několik měsíců, než to tu vypadalo jako doma.
Za ten rok, jsem si to tu velmi oblíbila. Je to krásný, zrekonstruovaný a slunný byt kousek od centra, větší než bychom potřebovali a jako jako jediní v domě máme balkon, který jsem vždycky chtěla mít. A taky mnohem, mnohem milejší sousedy.















Bude moje generace číst, když bude mít čtečku knih?

9. srpna 2012 v 12:00 | Miss Balushka |  Píšu

Je bohužel pravdou, že dnešní mladá generace si v knihách moc nelibuje. Naopak, máme radši počítače, mobilní telefony a televize. Není se ale moc čemu divit. V dnešní době všichni za něčím spěcháme a klidný večer a napínavou knihou do našeho dne jen těžko zapadne. Změnilo by se něco, kdybychom měli možnost mít knihu kdykoliv po ruce?
Otázkou ale spíše je, proč děti nečtou. Nemají přístup ke knihám, které vždy zrovna levné nejsou? Nechtějí snad číst? A proč? Dobrou prevencí jsou organizace, které různým způsobem propagují předčítání a čtení s dětmi. Děti si lásku ke knihám musí najít způsobem, který jim ukáže, že čtení je vlastně zábavná a příjemná činnost, pak ji jen těžko ztratí. A o to samé nebudou chtít ochudit své vlastní děti.

Tumblr_m83j801b4v1r1m4l2o1_500_large
(zdroj: weheartit.com)
Moji rodiče mají a vždy měli knihy velmi rádi. Moc dobře si pamatuji, jak mi četli. Četla jsem tedy odmala a velmi ráda. Knihy jsou a budou součást mého života. Rozvíjejí slovní zásobu, fantazii, vědomosti, a i když si to neuvědomujeme, pomáhají nám s gramatikou.
Chce to děti motivovat. Do povinné četby zařadit zajímavější a novodobé tituly a ukázat jim, že četba je v mnoha případech celkem příjemná. Když je číst budeme nutit, o to více se jim to nebude líbit.
Do knihoven a knihkupectví bude tedy chodit míň a míň dětí a posléze i lidí.
A jestli pomůže čtečka knih? Podle mého názoru jen tomu, kdo na ní má. Spíše dospělým, kteří jsou často na cestách a nemají čas chodit vybírat knihy do obchodů. Pocitu, že si knihu můžu osahat se jen těžko odolává. Je jako brána z našeho chaotického světa na místo, kde vládneme my a kam se alespoň na chvíli můžeme schovat.

Psala jsem to jako zkušební slohovku na maturitu :) Celkem dobré téma, narozdíl od toho, které bylo potom naostro.

A kam dál?

3. srpna 2012 v 2:08 | Miss Balushka |  Miss Balushka